Kdo by neznal situaci, kdy je nespokojený sám se sebou? Srovnává sebe a ostatní, přehání a zjišťuje, kdo jiný je mnohem víc lepší? Nebo jsou situace, za které se stydíme, a byli bychom nejraději, kdyby se vůbec nestaly. A tento seznam roste. Za tím vším se skrývá (údajné) osobní přesvědčení, že jsme jednali chybně. Udělali jsme něco špatně. Nejsme dost dobří! Mír se sebou znamená vidět sám sebe jako součást Boha, každý jsme jedinečná část Boha, který nás stvořil a který nám vdechl Kristovu moc skrze naši duši. Když jsem si vědom toho, že jsem paprsek světelného proudu, že jsem paprsek Boha, jedinečný, který není nikde jinde na světě a nebude, pak vím: Takový jaký jsem, jsem opravdový! Co jsem udělal, to jsem naplánoval spolu s jiným ve svém životním plánu, abych sebe i ostatní podporoval ve hmotném světě na cestě k dokonalosti. Všemu, co jsem činil a co mě postihlo, jsem řekl "Ano". Byl jsem a jsem připraven se učit. Jako jednotlivec ve hmotě a jako součást Boha. Oč více bude tato část Boha ze mě vyzařovat, tím více prostoru bude mít má duše, a o to více vědomí budu mít, abych kráčel svojí cestou a procházel svými učebními úkoly. Klíčem k MÍRU je láska: můžeme milovat, protože Bůh nás miluje a každý den nás obdarovává svojí láskou. Mír se sebou samým a láska k sobě samému je začátek  pro „Mír se vším, co je!“ – Já jsem já! Já Jsem!